Venku nám to všechno nějak taje, topí se a mámu pořád zebe. Naši holčičku to bez kuliček venku moc nebaví, ono když teď nejdou dělat kuličky, je z toho potom celá smutná, tak že prý půjde “hopa”. Nahodila jsem šátek, schovala to moje miminko a nažhavila internety. Uvaříme si plastelínu, holčičko moje. To budou kuličky!
Vyskočil na mě článek od brydova.cz, že prý tadle plastelína nezklame. Tak máme jasno, jdeme pro barvivo, zbytek je schovaný doma ve špajzu.
Naše holčička to v kuchyni, narozdíl odemě, miluje. Ta si celou tudle práci náramně užívala. To bych ale nebyla já, kdyby jsem něco nepokonila, žejo. Takže máme doma dva kousky popletený plastelíny. Hlavně že jsem si ty dózičky popsala, žejo. Tady hladká, tady polohrubá, tady hrubá mouka. Pěkně vedle sebe, štítkem ven. A přeci jsem sáhla po mouce hrubý!
Jenže tam patří přesně:
- 150g mouky hladké
- 75g soli
- Popřípadě koření (já použila kakao a papriku)
- 300ml vody
- 2 lžíce octa
- 1 lžíce oleje
- Popřípadě potravinářské barvivo (u nás byla jen jedna barva, proto jsem volila barvení také kořením)
Todle všechno postačí na půl kila plastelíny. Když uberete, můžete mít plastelíny méně 🙂
Smícháme si tekuté ingredience, na pánev hodíme ty sypké, já tady smíchala i to koření na obarvení, které následně zalejeme těmi tekutými a mícháme. Mícháme, mícháme, hmota se nám začíná lepit k sobě ale mícháme dál, dokud se nám všechno nespojí v jednu “kuličku”.
Teď už jen kuličku vytáhneme bokem, vytřeme pánvičku a stejnými kroky můžeme vyrobit další barvičky. Ale taky nemusíme, žejo.
Po ochlazení si můžou děti, nebo i dospělí, začít hrát. Když plastelína přestane bavit, v uzavíratelném obalu jde schovat do lednice a vytáhnout zase další den. Takhle schovaná v lednici totiž nějakou dobu zvládne vydržet.
Ono, nakonec je i ta plastelína z hrubé mouky použitelná, ale co si budeme. Ta z hladké je jemná, hezky se natahuje a není tolik tuhá. Do druhého dne vydržely ale obě varianty. Jen s tou z mouky hladké se zkrátka lépe pracuje.
